Děsivé dráhy

Našeptávači jsou nenápadní a běžný smrtelník nemá šanci je zaznamenat. Vyskytují se nejčastěji na trasách s omezením provozu: obzvláště milují náhradní autobusovou dopravu.
Našeptávač pronikne uchem do těla a zasáhne váš centrální nervový systém. Mozek postiženého zpracovává signály znějící jako tichý šepot: "Nesnaž se předstírat, jak ti to nevadí...jak jsi nad věcí... Nejsi, a víš to. Víš to, viď? No tak, předveď jim, jak moc tě to štve. Ukaž jim, zač je toho cestující."
Obvykle proto platí, že přítomnost Našeptávače rozpoznáte až ve chvíli, kdy se někdo vedle vás na nádraží zničehonic zvedne a vlastníma rukama roztříská hlásicí amplión.

Typické vlakové strašidlo. Vyskytuje se v podobě mladé ženy s krosnou a psem, která sedí v chodbičce vedle záchodových dveří. Přiblížíte-li se v touze ulevit si, spustí svou historku: "Být vámi, raději tam nechodím."
Vysvětlí vám, že poslední člověk, který na toaletu šel, před půlhodinou záhadně zmizel po sérii podivných výkřiků a ran.
Jakmile ji odbudete a zajdete na toaletu, vezme na sebe svou pravou podobu a vklouzne škvírou pode dveřmi tamtéž. Co následuje, není jisté - ti, kteří útok Mlátičky přežijí, obvykle pozbývají schopnosti mluvit. Jejich doživotní hrůza ze záchodových prkének však zlověstně napovídá, jak Mlátička přišla ke svému jménu.