Divoký západ DMD (Kachny)

„De vo chlast,“ nadhodil jeden kačer. „Stojí to za úvahu.“
„Můžem mapu šlohnout a vydat se tam sami,“ řekl jiný.
„Zklidněte perka! Nemáte v sobě kouska cti? Ptactvo sobě, mí opeření bratři!“ vykřikl Butch kachňácky. Upřeně si se Sunkáčem hleděli do zobáků. Peří měli rozčepýřené proklatě nízko u pasu. Nenápadně se sunuli k mapě.
„Cíl není označen,“ zklamal je reverend.
Zkáčeně zklidnili perka.
Nakonec se svorně vydali na strastiplnou cestu plnou hrdinských činů (historka, jak se z Krocabosse Rudobrka Zlý Voko stal Zlámalbrk Vyklovaný Voko, se stala legendou!), až stanuli… před kostelem.
Trpaslík vytřeštil oči.
Jak uhodl, kde je poklad…?

"Jen přes moji mrtvolu," procedil skrze zobák trpaslík.
Ještě ale nebylo vyhráno. Za zády se jim začaly vynořovat temné stíny. Lovec nebyl sám. Jeho kolega se zbaběle schoval, utekl a přivedl s sebou šerifa Hickoka a jeho po zobák ozbrojené kačery.
"Nebylo toho krveprolití už dost?" navrhl reverend Barnaby.
Pohledy všech na něm ulpěly. Ticho by se dalo krájet.
Reverend vytáhl z kapsy bibli. Chvíli jí listoval. Pak ji odhodil a vytáhl Příručku mladých svišťů. Po chvíli prohlížení nespokojeně odhodil i ji. Vytáhl z kapsy mapu a rozevřel ji.
"Pokud toho necháte, ukážu vám, kde je pořádná zásoba whiskey zdarma!"

Načež třeskla rána a lovec padl tváří k zemi. Za ním s kouřícím káčoltem stál... Leek!
Sunkáč a Butch popadli zbraně. Patricia kvákla: "Ne!"
A káčnula po bok trkačlíka!
"Pracuješ pro něj?"
"Káčkyně!"
Lovec mezitím se zabubláním zmizel v bahně.
Patricia však byla nejen krásná, ale i mazaná. S reverendem na trkačlíka nachystali past. Patricia skvěle sehrála svou roli. Nastal čas, aby i ona vytáhla zbraně.
Zen-kačismus má tajnou odnož káč-fu.
"Kvá!" vykřikla Patricia a několika mávnutími složila trpaslíka na hromadu. "A teď gagej, kde je poklad?"
Sunkáč a Butch si vyměnili vyjevené pohledy.
Reverend v dálce odříkal další žalm.

Butch Káčidy se ďábelsky zasmál, když spatřil scénu před sebou. Stačilo mu několik okamžiků na to, aby příběh Sunkáče znovu nabyl vítaných tragických rozměrů. Ten naivní podměrečný tvor - ne že by na tom byl Butch o něco lépe, co se týče výšky - si myslel, že se usmíří! Cha! Usmíření je pro staré bábovky.
Jedním rychlým pohybem vytáhl zbraň z míst, kam by si ji patrně schoval Jack Harkness, odstřelil prvního opodál stojícího tvora a pak pevně chytl Sunkáče pod krkem. Když nenarazil na větší odpor, odstrčil ho na žhavý písek a nabil.
Znovu se zasmál.
"Nějaká poslední slova před smrtí?"

"Můžete všichni vypadnout z mýho příběhu?" přehlušil štěbetavé hemžení srdceryvný Sunkáčův káč. "Chtěl bych být s Butchem chvíli sám!"
Záporáci strnuli. Co si to dovoluje tenhle blonďatý kačírek s knírkem?!
"Kliďte se," kývly na souhlas modré oči Káčidyho. Vždycky byl vůdcovský typ. Scéna zkomorněla.
"Proč, Butchi? My, nerozluční přátelé?"
"Kvůli čapímu hnízdu, zloději!"
"Vždyť jsme si na něj nakradli spolu!"
"No právě!"
"Chci říct, společně jsme si nakradli, já investoval, tys svůj podíl promrhal!"
"A teď mě to štve! Ale odpouštím ti, Sunkáči, naval zlato a já odpluji o jezero dál!"
Usmíření? Jako by Butche neznal. Zase se nechal napálit!

... tomu nejstrašlivějšímu strašidlu kachních příběhů, samotnému Velekrocanovi, s protézou lidské ruky místo křídla.
"Hudry hudry!" zaburácel a namířil na ně kolt. Pět prstů se sevřelo.
"Je po mně," pomyslel si Butch. "Kačere náš, jež si na nebesích..."
Zachránila je pouhá náhoda.
Na dnešek vycházel Den díkuvzdání.
Ozvala se rána. Když Butch opět otevřel oči, Velekrocan se svíjel na zemi a vydával přitom naprosto politováníhodné zvuky.
Ani se nestačili zaradovat, když se lovec otočil.
"A hele, kachny!" prohlásil potěšeně. "Zabiju jednu kachnu, zabiju mámu taky, zabiju kachnu, zabiju mámu, zabiju všechny děti, kachna neuletí! Ňam ňam!"
A vydal se k nim.

Nevzpomínám si, kdo výlet na olympiádu navrhl, ale zdálo se to jako špatný nápad. Vlk poznamenal, že olympijská vlajka obsahuje červenou. Ježibába vykládala, jak nesnáší sport. Voldemort a Sauron se dohadovali jestli jsou natolik lidmi, aby mohli soutěžit. Santer namítl, že půjde, jen když půjde o střelbu.
Tak jsme vyrazili. Vzduchovka padla, protože jeden soutěžící pocházel z indiánského kmene. Malorážka, protože střelci byli oblečeni v červeném. Další na řadě byl skeet.
První si jich všiml Vlk a ovládl ho lovecký pud. Ježibába roztápěla přenosnou pec a Voldemort si vzpomněl na domácí skřítky.
Dlouhá terapie byla v jednom okamžiku v trapu.

Nastalo ticho.
Dokonce pískání v uších ustávalo.
V řídnoucím dýmu bylo vidět, že modrá budka zmizela. Jen poslední drobečky asfaltových holubů se tiše snášely na zem.
Trpaslík zůstal nekrytý jako falešný šek a zmateně se rozhlížel na všechny strany.
Butch Káčidy ležel zapasovaný pod stupni vítězů a nemohl ven, i když samou snahou pelichal.
"A teď jsi synem smrti, ty peroutko!" zakachňal Sunkáč ďábelsky.
V tu chvíli se staly dvě věci současně:
Trpaslíkovi se konečně podařilo protáhnout dírou v rukavici hlaveň svého super tajného skládacího revolveru.
Proti světlu zapadajícího slunce vkráčel na scénu Santer v doprovodu několika dalších záporných postav.

I Butch Káčidy se probudil.
Všichni tři desperádové dostali pumpovací brokovnice a Doktor zapnul vrhací zařízení na asfaltové holuby.
„Pánové, skeetový půlkruh je pro vás připraven,“ zahlaholil pak.
O nějakých 125 terčů za každého účastníka bylo jasné, že naši antihrdinové jsou si ve střelbě rovni.
Doktor je chtěl vyhlásit vítězi všechny tři, když tu náhle účinek jeho nepříliš kvalitní hypnózy vyprchal.
Sunkáč Kid okamžitě skočil za vrhací zařízení, Butch se kryl za stupínkem vítězů a Trpaslík za Tardis.
Všichni tři lotři začali střílet.
Obloha zšedla krupobitím olověných broků.
Zvuk výstřelů se sléval v nekonečné hřmění.
Pak všem třem došly náboje.

První se probral trpaslík. Ohmatal si bouli na hlavě. Nemohl si upamatovat na svůj sen. Vliv hypnózy téměř vyprchal. Hleděl na velkou hromadu peří, ze které vyčuhovaly nohy a křídla. Cosi ho zalechtalo v nose. Kýchnul. Peří se rozlítlo a odkrylo obávané pistolníky.
Peří – pták – čáp – čapí hnízdo - kačeři. Dík asociacím si matně rozvzpomínal.
„Á mám jedinečnou šanci,“ zajásal trpaslík. Oškubu je! Nezbude z nich ani pírko. Budou mít husí kačeří kůži,“ zamnul si ruce. „A taky je oškubu o prachy a budou muset držet zobáky.“
Jenže ouha! Po ruce nebyla žádná zbraň. „Zpropadeně!“ zaklel trpaslík tak hlasistě, až probudil ….