Coen odpálil míček. Ten chytil bizarní rotaci, obletěl skupinku stromů, cvaknul o přilbu projíždějícího cyklisty a byl by zapadl rovnou do jamky, kdyby se mu za cenu vlastního omráčení nevrhl do cesty vyplašený holub.
Zatímco Coen vybíral hůl, formuloval jsem dogonskou kletbu smůly, ale všiml jsem si, že máme společnost.
„Á, už jdou kašpárci, tak to doťukni, já je pozdravím.“ Vyzval jsem kolegu.
„Noční hlídka, okamžitě vystupte ze Šera!“
„Jak vidíte, jsme v realitě a hrajeme golf. Jaký máte problém?“
„Analytické oddělení zde zaznamenalo třicet dva zásahů do reality čtvrté až třetí kategorie!“
„Dohrajeme a pak to všechno spočítáme, kluci.“
