Třetí ticho
Mám tu malé dubnové doporučení. Pokud ještě neznáte Kroniku královraha, přečtěte si ji. Bude se vám líbit – fakt :).
Hostinec U Pocestného kamene se topil v tichu a to ticho se skládalo ze tří částí.
První dvě ticha byla zřejmá. Byla to dutá ozvěna toho, co chybělo, slova, která nikdo nevyřkl, mlha, která se rozpouštěla na střeše, vítr, který nefoukal.
Třetí ticho bylo skryté. Bez hnutí viselo u nohou postele rusovlasého muže, který zapomněl, kým dříve byl. Leželo jako vycpávka v tenké vrstvě pod maskou, kterou si kdysi nasadil a už ji nikdy nesundal. Hostinec u Pocestného kamene mu patřil stejně jako třetí ticho. Bylo táhlé a věčné jako mlčení odsouzence čekajícího na smrt, jako poslední hluboký nádech vesmíru.
Malá poznámka k tématu: rusovlasý hostinský Kote se tak důkladně skrýval přes dvou minulostí, až ho jeho nová identita pohltila.
- Číst dál
- 14 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit