DMD č. 10. pro 10. 4. 2021. Téma: Patová situace

Tým okupoval menší kancelář na policejní stanici. Pozornost všech se upínala k velké tabuli poseté fotkami, šipkami a nápisy.
„Pachatel vraždí s neuvěřitelnou krutostí. Vyžívá se v utrpení obětí. Takové brutality se statisticky mnohem častěji dopouští muži,” poznamenal Reid.
Emily bezradně rozhodila rukama: „Ale pořád existují výjimky. Klidně mohla vraždit žena. Patolog se jasně vyjádřil, že k žádnému způsobu vraždy pachatel nepotřeboval nějak obrovskou sílu.”
„Zkusme to z jiné konce. Co víme jistě? Tři oběti jsou vázány na Východní nemocnici. Ale jak do toho zapadají ty ostatní? Na to se musíme zaměřit,” přistoupil Rossi blíž k tabuli a uchopil fix.

Když se vám podaří najít nabíječku baterií na solární pohon, cítíte se, jako byste vyhráli v loterii. Odmítáte myslet na ten fakt, že zrovna ve vašem okolí Slunce moc často nesvítí.
Jednou zasvítit musí.
Podle návodu se baterie zcela nabijí za čtyři hodiny, vy jim dáte osm, pro jistotu.
Další den vyrazíte na cestu, je mlha. Držíte se stezky, kde to jde. Kde to nejde, vzdáte díky za GPSku, zapnete ji... a zjistíte, že v ní nemáte nahrané místní mapy.
A jste tam, kde jste byli, vy a mlha.
Můžete na sebe tak akorát koukat a čekat, kdo uteče dřív.

„Bylo to dojemné a bylo toho dost,“ prohlásil Severus a většina mužského osazenstva přikyvovala.
„Popojedem?“ navrhnul Bodie.
„Ty jsi fakt občas necitelný pařez!“ praštila ho Hermiona.
„Severusi, jak můžeš?“ podívala se vyčítavě Alison.

Margaret a Ginny se přidaly k ženské lize, Greg s Rayem k mužské. Lisa, B.J., Hawkey a Cowley zachovávali, aspoň zdánlivě, neutralitu.

„Chceme detaily!“ požadovala Ginny.
„Chceme objevit novou planetu!“ kontroval Greg.

Doktor se díval na vřavu, kterou, výjimečně neúmyslně, způsobil. Přemýšlel, jak těch dvanáct rozdílných lidí dokázalo přežít nástrahy Ostrova a nepozabíjet se.

„Bavíš se?“ nadhodila Lisa.
„Celkem jo,“ ušklíbl se. „Sázka - kdo vyhraje?“
„Nikdo…“

*Rozdrtil v ruce kámen na prach.
To mě má ohromit?
*Roztavil v ruce zlatou cihlu.
Patetické...
*Flákl do domu a on se zřítil.
Slabé...
*Skopl Eiffelovku.
Směšné...
*Přeskočil La Manch.
Ubohé...
*Snědl Temelín.
Laciné...
*Vypil Pacifik.
Snadné...
*Porazil Leviathana.
On existuje?
*Ochočil si Godzillu.
To umí každej...
*Strčil slunce do mrazáku.
Ochladilo se nám...
*Odpálil Měsíc z Mléčné dráhy.
Stejně mě štval odliv...
*Otrávil kometu.
Halley tě prokleje...
*Zadusil černou díru.
Pff..
*Porazil Chucka Norrise.
Okej, to je celkem drsný!
*Porazil Járu Cimrmana.
Jak mám tohle beatnout?
*Prorazil pěstí časoprostor a zničil vesmír.
...

Než Bůh stvoří svět znovu, dáme remízu.

Co teď může dělat?
Dneska se cítil živý jako nikdy. A to mělo skončit.
Nechtěl studovat medicínu. Toužil být hercem.
Má smysl pokračovat, když nebude šťastný?
Ale co Todd?
Nemohl ho tu nechat. Ale tak jako tak bude muset pryč. Kdo ví, kdy by se mohli znovu setkat.
Zvládne to?
Jak dál?
Otevřel okno a zhluboka se nadechl. Ledový vzduch ho zaštípal v hrdle.
Shořet nebo vyhasnout?
Zažít nebo přežívat?
A co Todd? Ani se nerozloučili...
Byl zahnán do kouta. Moc možností nezbývalo. Jedna byla horší než druhá. Bude se muset nějak rozhodnout.
Srdce se mu svíralo strachem.
Co teď?

Král se unaveně rozhlédl po šachovnici polí před sebou. Byl u konce se silami.
Na východě se proti nebi rýsovala uhlově černá věž, znemožňující ústup tímto směrem.
Cesty na západ zase střežila nepřátelská jízda. Stahovali se kolem něj ze všech stran jako hyeny.

U nohou mu nehybně ležela jeho choť. Zemřela poté, co se vrhla do rány střele, určené jemu. Další oběť politické hry.
Zbytky jeho pěchoty zmasakrovala jízda při posledním zoufalém pokusu proniknout do srdce nepřátelského území. Teď už mu nezbýval nikdo.

Možná, že neměl kam jít, dokud ale třímal meč, nebyl poražen. A historie si to bude pamatovat.

Keď Silvia vstúpila do izby, Florián tam poskakoval na jednej nohe a potichu úpel.
„Čo sa stalo?!“ spýtala sa.
„Niečo sa mi zapichlo do päty!“
Silvia zaškúlila na kaktusy. Tušila, čo mohlo byť to „niečo“. S vyberaním tŕňov už mala skúsenosti.
„Ľahni si, pozriem sa ti na to,“ povedala pevne.
Bolo to presne tak, ako si myslela. Uprostred päty bol zarazený hrubý pichliač obkolesený vencom menších. Vytiahla ho pinzetou a starostlivo si obzrela hrot. Našťastie nebol zlomený.
„Tak to bol Ferocactus,“ povedal Florián, keď mu ukázala zväzok tŕňov. „Chudáčik malý, odpadla mu celá areola!“
Na svoju boľavú pätu okamžite zabudol.

Stála naproti němu, ale Ludovic ji nepoznával. Naopak sevřel v ruce meč a vrhl se na ni. Pyl ze zahrady kalící mysl nepřestával účinkovat. Uskočila. Ozval se kovový zvuk, jak ostří narazilo o zeď.

Od schodiště bylo slyšet zuřivé chrčení puštěných vlkodavů. Blížili se rychle. Musela jednat.

Než přišel další Ludovicův útok, zavřela oči a pozorně se soustředila. Znenadání se kolem Ludovica vynořila bublina a pohltila ho. Bude v bezpečí jiného časoprostoru, pomyslela si.

Vtom se z temnoty chodby vynořila první tlama. Rychle skočila do výklenku a otevřeným oknem ven. Zachytila se plazícího břečťanu vysoko nad zemí.

Co bude teď?

V řadě milostných vztahů nastává patová situace, kdy se partneři nedokáží pohnout z místa.
Neschopnost ustoupit a podat smířlivě ruku lze chápat, když jste přivázaní ke třem balvanům střevy vlastního syna a vaše žena má co dělat, aby do misky zachytila jed, který vám dští do obličeje had, jenž je nejspíš napojený na kanalizaci chemičky.
Když vaše partnerka jed nezachytí, pálí to tak ukrutně, že se svíjíte bolestí a země se chvěje.
Takováto krize může paradoxně problematickou situaci vyřešit. Například když se zbortí část jeskyně.
Nedlouho poté se objeví skupina geologů a turistů, jimž vaše žena navrhne vybudování odtokového potrubí.

"Je neděle. Vyšetřovatelé se speciálního mají volno. Mrtvoly nikam neutečou."
Aleksandr zavrtí hlavou. "Takhle to nefunguje. Vždycky je někdo na pohotovosti, i kdyby byl třeba přes krádeže. Půjde zkontrolovat situaci, případ převezme a přivolá někoho od vražd, kdo má zrovna pohotovost. Místo činu se musí zadokumentovat okamžitě, než to tam někdo kontaminuje."
"V Čechách na Vyšehradě. Tady nikoho neznáš."
"To ne. Ale můžu zavolat Helze."

"Co ti řekla?"
"Totéž co Avram. Počkat, zda se mnou budou chtít mluvit, a... nic."
"Nic?"
Aleksandrovi zrudnou tváře. "Neplést se kriminálce do práce, nechovat se podezřele, neotvírat vyšetřovatelům zhulený a neprat se s nimi."