Andulčí blog

"Kdo tě nabádal ukrást slovník?" zazněla otázka.
"Kluk, co dráždil ary," odpověděl Monclík.
"Je to tak?"
"Ano, je," odpověděli jsme. "Pokračujeme v křížovém výslechu."

"Monclíku, napadlo tě co se mohlo stát?"
"To ne," vykoktával Monclík.
"Byla by z tebe placka!" zakřičel Tom.

"Přiveďte ho!" řekl Tom.
Kluk se zeptal: "Co je?"
"Tobě nedošlo, že by z něj mohla být placka, debile sobecká?!"

"Proč si se nechal navést?" zeptal se Tom.

"Já byl naivní a stydím se za to!" řekl Monclík.
"Dobře, křížový výslech je u konce, trest, Monclíku, je létání pouze s mým dovolením!"
Monclík slíbil, že to víckrát nezopakuje.

"Podívejte, ten kluk dráždí ary!"
"To je blbeček, poklovají ho," řekla Pepinka.
"Řekl mu to kamarád, a on do toho šel bez rozmyslu," pípl Pepík.
"Bez rozmyslu, tzv. po hlavě," recitoval Monclík ze slovníku...
"Kdes sehnal slovník?" rozzuřil se Tom.
"Na stole, ten kluk mi řekl, ať ho ukradnu."
"A ty si do toho taky šel po hlavě, ani tě nenapadlo, co se mohlo stát. A vůbec, jak jsi ho unesl?"
"On mi pomohl."
"Monclíku, jste dva pitomci! Slovník se mohl zavřít, ty bys v něm uvízl a skončilo by to špatně. Vraťte ho a polepšete se!"
"No jo, furt!"