DMD č. 14. pro 14. 4. 2025. Téma: Tchýnin jazyk

Mravenčím tajemstvím je strach ze ztraceného kroku.
Panika, když feromonová stopa skončí uprostřed ničeho. Když známá cesta zmizí. Vzpomínka na katastrofy, kdy se kolonie se rozpadly ne kvůli predátorům, ale kvůli chaosu.
Aflézie se rozhodla si pohrát. Ne ze zloby, spíš ze zvědavosti, z potřeby pochopit a ovládnout.
Začala jemně měnit chemii půdy. Vydávala sotva znatelný pach nejistoty. Vůni slepé uličky.
První mravenci zaváhali. Tykadla zmateně zakmitala. Vlna paniky. Zmatené pobíhání. Ztuhnutí.
Aflézie jemně zesílila signál.
„Vidíte?“ šeptala. „Svět je nejistý. Cesty křehké. Ale já jsem tady. Pevná. Rozsáhlá. U mě jste v bezpečí.“
Tuhé, ostré listy Sansevierie se nezachvěly.

Holka se představila jako Naty.
„Asistentka?“ zaútočil jsem, jak se mi vracela voprsklost.
„Snoubenka,“ vodpověděla.
„Zkoumáme ochranné rostliny původních národů,“ navázal Frank, „je to ohromně zajímavé. V severní Africe například věří na rostliny rodu Sansevieria, v Evropě je to Salvium, a tady zjišťujeme byliny Mohave.“
„Jo?“ štěknul jsem, „a proč nebádáte v archivech, ale bloumáte pouští? Potkáte cizího kluka, neřešíte, kde se vzal, co je zač, jen mu vlezete do hlavy. Trochu divný, ne?“
Přerušil mě satelitní telefon.
„Dostal tě,“ ušklíbla se Naty a podala sluchátko Frankovi. „Volá tvoje maminka. Cítí trable na tisíce kilometrů. Tentokrát schytáš první nápor ty.“

Božena stojí u plotny a neví, kam dřív.

"Kam přišel ten..., kruciš, zas mi uteklo slovo!"

Marienka se rozhlíží, ale žádné slovo nikde utíkat nevidí. Ví, jak utíká slepice, dokonce ví, jak utíká mlíko, ale slovo?

"Holka, nekoukej, kde co lítá, a pomoz mi najít ňachtlík".

"Když já, babi, nevím, co to je..."

"Nezlob mě, dítě, nedělej, že neznáš tóóó... no, takovou tu šuflinku, jak se s ní šouňá."

Inu - nezná. Konečně Božka objeví záhadnou věc na lednici. Jak se tam jenom...? No, to je jedno.

"Tendle šudlík jsem hledala, dítě nešťastný!"

"Aha, vařečku."

"No - dyk to povídám celou dobu!"

Babylonská věž byla broskvoň, což Ann nepřekvapivě dost překvapilo.
Pokoušela si vybavit, kde se stala chyba, najít to správné nesprávné slovo.
O divné situace nebyla nouze od toho, co vyšla s tchyní na zahradu. Lída se pokoušela mluvit anglicky a Ann do toho přihazovala česká slova.
Pak si tchyně najednou začala utírat oči a odvracela se.
Ann se ohlédla k domu, kde zůstali tchán s Tomem sedět o samotě a v napjatém tichu.
Aby tchyni rozptýlila, pochválila jí broskve.
Tchyně radostně vyjekla a vrhla se jí kolem krku.
Pak Ann došlo, že si při chvále broskví asi moc hladila břicho.

Myslel si, že najde svědkovu mrtvolu zahrabanou pod záhonem růží v zahrádce za domem, ale nestalo se tak.
Komisař si byl jistý, že podezřelá svědka zabila a zakopala na zahradě svého domu. Důkazy i mrtvola chyběly.
Po několika letech se odstěhovala do jiného domu.

Komisař ji jednou navštívil. Zavedl řeč na její bývalý domov a ona mu ukázala hliněnou mísu s vysokými listy tchynina jazyka. Zemina v ní prý pochází ze zahrady starého domova.
Jako náhodou shodil květináč na zem. Hlína se rozprskla a v ní uviděl malou kost. Vypadala jako článek prstu.
Nenápadně kost sebral. Analýza jistě určí DNA.

"Alfonsi, přines mi prosím růži z Jericha."
"Ano, madam."
Alfons se po měsíci vrací z Jericha a předává své paní růži.
"Že ti to trvalo, teď mi podej smrkovou metlu... Smeták ne, ale támhle tu kytku! A teď jedny oslí uši."
Alfons se za chvíli vrátil. "Alfonsi, cos to udělal Pepíčkovi? Běž mu je přišít zpátky a cestou mi vem Netíka."
"Ano, paní."
Alfons se vrací.
"To je tvoje, co to tady běhá?"
"Ne, paní, to je Netík, syn kováře."
"Já se z tebe zblázním! Netík je tamta kytka! Tak naposled,'podej mi tchýnin jazyk."
"Alfonsi, ne tu kytku, jazyk!"

"Ženu statečnou kdo nalezne? Je vzácnější než perly..."
Když čteme dál, dozvíme se co všechno 'žena statečná' umí, zvládá, jaká je, o co vše se stará. Tehdy se v naší hlavě může tahle chvála proměnit v bič.
Nekonečný seznam úkolů k odškrtnutí, téměř nesplnitelné požadavky.
Zase nezvládám, tohle neumím, tomuhle nedokážu dostát, takže selhávám.
Nezasloužím si chválu svého muže, ani svých 'synů'.
Málokdo ví, že tato slova nepronáší muž a nejsou určena ženě.
Je to poučení od matky, aby syn věděl, jak si vážit svojí manželky, jak vnímat 'neviditelnou' práci.
"Statečně si vedly mnohé ženy, ale ty je všechny předčíš."

Poprvé jsem zahlédl v okně jen její siluetu. Byla dokonalá. Ale já jsem vedoucí budečské bezpečnosti. Já věděl, že si nemohu dovolit porušovat pravidla. Ani když je to hloupé nařízení o zákazu vztahů na pracovišti.
Ale teď odchází z ředitelské kanceláře!
Konečně! Mohu ji pozvat na schůzku. Mohu ji lépe poznat. Mohu zjistit, jestli je skutečně tak křehká a zároveň houževnatá jak se jeví.
Někdo by možná řekl, že Fikus jako já má na víc než na jednoděložnou Sansevieru, ale já jasně vnímám její nepopiratelnou vnitřní krásu a nemohu se dočkat okamžiku, kdy získám právo oslovovat ji lístečku můj zelený!

Sergei Kravinoff, lovec Kraven, vytáhl nůž v poslední chvíli. Poslepu seknul, na zem dopadla část mimozemského jazyka. Zaklel, když viděl, s jakou rychlostí té černé stvůře opět dorostl. Ať se pod oblekem skrýval kdokoliv, chtěl jen krev a smrt.
Harry nevnímal, jeho mysl byla vyřazená z provozu. U kormidla seděl symbiont, Venom… a Kraven byl jeho kořistí. Dokončí to, co začal, s jiným hostitelem. Byli pro něj pouhé schránky, nic víc. Ve skutečnosti mu na nich nijak nezáleželo, přežil by i bez nich.
Ten má pořádně dlouhý jazyk. Přirovnal bych ho k listům té rostliny, tchýninu jazyku. Odporný tvor… symbiont.

„Každý potřebujeme pohlazení, hlavně děti. My dospělí ho získáváme převážně eroticky. Je teorie, že 6leté dítě potřebuje 6-8 pohlazení denně, může jít i o obejmutí či plácnutí si. Jsou ale i záporná hlazení, duševní. „Nestojíš za nic!“ nebo „Přines pětku a napráskám ti!“ První je nepodmíněné, druhé podmíněné. Paradoxně jsou často i záporná pohlazení (také drásání) lepší než ŽÁDNÁ. Takový člověk na pustém ostrově bez podnětů bude frustrovaný a nebude mít chuť žít. Stejně tak nepovšimnuté dítě v dětském domově. Dle TA člověk potřebuje nejlépe co nejvíce nepodmíněných kladných hlazení. Potom existují filtry, …“
- MgA. Tchýně, Transakční analýza - příručka, s. 29.