Moje články

přístupnost: od 12 let
varování: obsahuje přechodníky
-----------------------------------------------------------
Žili, byli dědeček s babičkou.
Jednoho dne se dědeček rozhodl, že vyšplhá do nebe. A udělal si žebřík. Babička brečela, že chce s ním, proto ji dědeček vzal na záda. Když se už dotýkal nebe, babička se pustila, spadla a zabila se.
Dědeček rychle sešplhal a vida babičku, začal plakat.
Běží kolem liška: „Nech mě s ní o samotě v domku, já ji vzkřísím.“
Nemaje co ztratit, dědeček povolí.
Když se otevřou dveře, babička není živa a zdráva. Naopak tam leží hromádka kostí.
„Říkala jsi, že ji vzkřísíš, ne sežereš!" rozčiluje se dědeček.
„Apríl!“ zavolá liška a je ta tam.
-----------------------------------------------------------
Poznámka: Toto není originální příběh, ale sprostě opsaná (a pouze mírně zkrácená) ruská pohádka, kterou jsem slyšela bůhvíkde. Jediné, co je na ní moje, je výkřik apríl. Proto taky nebyla sepsána za účelem zisku bodíku a Lunkvil se k ní nehlásí.