Moje články

Je nedělní ráno. Alespoň myslím. Čas mi vzala jako první. Prý se tak budu moci lépe soustředit.
Nemám ani obligátní malé zamřížované okénko. I oblohu mi vzala. Aby mě nerozptylovala.
Vzala mi slunce, vítr i déšť. A moře. Sakra, jak mně se jen stýská po moři! Po vodní hladině…
Nejhorší je, že mi vzala možnost psát. Slova na papíře by dokázala prorazit tyhle zdi. Vrátit mi oblohu, slunce i to moře. Nejen to. Položila by mi vesmír do dlaně.
Jenomže já psát nesmím. Tu radost jí neudělám.
Sedím na podlaze a hlavu mám plnou příběhů, které si nikdy nikdo nepřečte.