Ehn moje asi první fanfikce v životě... Buďte prosím shovívavý nad tou urážkou takového autora jako byl Tolkien...
"Pane, pokud se nám je nepodaří do rána odrazit, Helmův žleb padne!"
udýchaný voják zoufale hledí na Aragorna.
Armáda skřetů už prolomila hradby a teď se hrne do pevnosti. Šance, že by vydrželi alespoň do rána, je mizivá.
"Neboj se příteli..." sklání se k němu hraničář "...naše naděje přeci umírá poslední!"
"Obávám se, že se mýlíš, Aragorne, naše naděje umírá ráno." Odpoví mu elf po jeho boku se smutkem v očích. Aragorn se usměje.
"Ne Legolasi, naše naděje, ta jejich zemře s prvními slunečními paprsky!"
"To je mi alespoň řeč! Nač tedy zahálíme, do boje!!!" zahřmí trpaslík mávaje svou sekerou.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, úplně mi to připomnělo tu
Lee
Jé, úplně mi to připomnělo tu atmosféru. Milé. :)
Moc pěkné!
Faob
Takhle nějak to přesně mohlo být!
Ráno...
Nora
Ach jo, já věděla, že nemám psát takhle brzo po ránu... Díky za připomínku, opraveno
Super, úplně je vidím :)
Charlie
Super, úplně je vidím :)
A to je hezké! Já myslím, že
Iantouch
A to je hezké! Já myslím, že pan profesor Tolkien by byl spokojen. On tyhle hrdinské věci rád. (To jenom já se zabývám psychologií záporáků a obhajuju je k padnutí.)
/Akorát chybičku jsem objevil, v první přímé řeči "padle" místo "padne"./
děkuji za poklonu i za
Nora
děkuji za poklonu i za upozornění (překlep opraven ;))