Když

Když jsem dělala státnice a do toho se dozvěděla, že má děda TU nemoc.
Když děda po operaci zestárnul o deset let a zhubnul ještě o mnohem víc.
Když jsme o Vánocích seděli u stromku a věděli, že TU nemoc už má i táta. A že nás za rok nejspíš bude míň.
Když mi děda na zahradě ukazoval, jak si sáhnout na jeho zvětšená játra a litoval, že je život sakra krátkej.
Když táta utekl z dědova pohřbu, protože mu bylo zle z chemoterapií i z představy, že půjde stejnou cestou.
Ty roky byla cena za dospělost až moc vysoká.