Nedělní

Každou neděli se celá ves ráno chystala do kostela. Šlo se tam dlouho, kolem lomu, přes les a ještě přes pole, ale chodili všichni, i šediví starouškové. Na jaře, když rašilo osení a zpíval skřivánek, v létě, kdy se les zelenal, v zimě, kdy pole pokryl sníh. A všichni se těšili, vždyť šli do Božího domu.
Nejvíc se ovšem těšila chasa. Vždyť tady potkávali mládence a děvčata z celé farnosti. Kolikrát mládenec mohl oči nechat na neznámé krásce. A ona hleděla zdánlivě do zpěvníku, ale přece jí nic neušlo. A když se zadařilo, slovo dalo slovo a nakonec byla veselka.