Moravské víno

Po příjezdu poslal zavazadla napřed a s novým nejlepším kamarádem zasedl do hospody u nádraží. Půl dne strávili rozmluvami nad tím, že se nic nevyrovná moravskému vínu – nutno podotknout, že Alexandr ho pil poprvé v životě ve vlaku.
Stíny se prodlužovaly. Cinkot sklenic zněl jako hudba, pivo a víno teklo do rytmu valčíků.
„Na nás!“ rozhodil mladý pan Stern ruce už těžké jako zatížené ocelí. „Na Vídeň! Na život!“ Pak popadl Navrátila za klopy a vtiskl mu vlhký polibek přímo na ústa.
To už mu tělo docela ztěžklo. Ostatní patřilo spánku.
Večer byl vlahý, jako jeden z posledních toho léta.