Kreslí si. Soustředěně a s nesprávným úchopem pastelky.
Hlava, tělo, tlapky. Divoká lesní šelma je tu.
„Ještě ouška,“ radím. „Víš, jaká mají medvědi ouška.“
Přibydou dva trojúhelníky. No nic.
Oči, tlama, čenich. A jde se vybarvovat.
Na tlapkách se objevují… ponožky? Boty?
„Nebude mu zima,“ konverzuji statečně dál. Rodiče by měli s dítětem trávit co nejvíc času a živě se zajímat o to, co dělá.
„Hele, Ani, ale medvědi přece takový ocásek nemají,“ vítězí má racionální část nad příručkovou matkou.
„To je liška!“ vykřikne dítě zhrzeně a s velmi vypasenou a velmi hnědou liškou v náručí oddusá do svého pokoje.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-)
Aries
roztomilé. Chudák zneuznaná umělkyně
Nech to nevzdávajú ani mama
Urrsari
Nech to nevzdávajú ani mama ani um lkyňa. Perfektné.
:-D
Arenga
:-D
Jasně, liška. To je perfektní!
^v^ -> budiž kachna
Blanca
Lepší než slon v hroznýši - tak doufám, že se Anička nenechá odradit a bude si kreslit dál jak se jí zlíbí ;)
Kachničkuju.
Martian
Kachničkuju.
nepoznat lišku
tif.eret
od medvěda, no teda :-)
Matky jsou občas strašně nedovtipné...
KattyV
Matky jsou občas strašně nedovtipné...
Vzpomínám, jak jsem taky párkrát narazila - Copak to je? (Ptám se při pohledu na cosi, u čeho jen z počtu nohou odhaduji, že zvíře.)¨
Koníček!
Koníček??? (Usilovně hledám hřívu a ocas.)
Jo, takový zvláštní. (Uzemní mě syn.)
To mi připomíná historku s
Lee
To mi připomíná historku s mojí sestrou, která jako malá přinesla tátovi obrázek a ten povídá z legrace: "To je ale dost hnusnej obrázek", načež se holčička otočí, obrázek roztrhne v půli, teatrálně zahodí do koše a prohlásí: "Když nechceš, tak nechceš."
Tohle je velmi ze života. :)