V poslední chvíli

Nikdy neměl příliš mnoho času na to, chodit do chrámu.
Nebo se zabývat jemnějšími významy starých spisů.
Jistě, dodržoval většinu z těch nařízení a předpisů.
Byl hrdý na to, že je součástí vyvoleného lidu.
Proto nemohl mlčky strpět římskou nadvládu.
Cožpak všichni zapomněli, jak mocný Izrael býval?
Mnoho v synagoze neposlouchal, ale tohle - tohle si pamatoval.
A začal jednat.
Času na Boha bylo stále méně.
Stále více ho zabíralo ohlížení přes rameno.
Stejně ho chytli.
Odsoudili.
Bojoval nadarmo?
Promarnil svůj krátký život?
Odpověď na všechna 'až někdy' visela na vedlejším kříži.
Posledním dechem dostal ujištění.
"Budeš se mnou v nebi."