Na periferii

Probudil se z narkózy a poznal, že je něco špatně.
"Tys to udělala."
Omluvný pohled.
Cítil, jak v něm bublá vztek.
"Bylo to zbytečný! Ten sval se dal zachránit!"
Nenáviděl ji. Bude z něj kripl, ale ona má dobrý pocit.
Zvláštní, jak je tenká hranice mezi tak odlišnými emocemi.
"Promiň mi to," zašeptala.
Nemohl. Tak moc ji za to nenáviděl, postavila se proti němu.
Nenávist ho odstřihla od vnějšího světa. Zalykal se jí, nemohl to snést. Uzavřel se do sebe.
Nezvládl to.
Postupně od sebe odehnal každého, ale nezlepšilo se to.
Nakonec mu zůstal jen Wilson.
Ten se odehnat nenechal.