Nemusela pádlovat, loďka sama věděla, kam má doplout.
Po moři barvy krve, přišlo třetí den moře pokryté květy leknínů.
Dívala na ten zázrak a srdce se jí svíralo víc a víc.
Dnes večer dopluje k hranicím světa, tak jí to bylo předpovězeno již dávno. Jen ona jimi může prostoupit a vrátit se jako nová bytost, která přinese světu mír.
Loďka začala prudce zrychlovat a dosud nehybné lekníny se zvedaly ve vysokých vlnách, pak zastavila u malého ostrova.
Před ní stála ona sama - malé dítě.
"Ukaž mi tu hranici!"
Dítě se usmálo: "Hranice světa jsou jen v tobě samotné!"
Rozplakala se..
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krásné. Je to o někom
Rebelka
To je krásné. Je to o někom konkrétním?
Třeba o mně? :-)
Emili
Třeba o mně? :-)
Krása!
Rya
Krása!
Proč mi to uniklo? Velmi
Lee
Proč mi to uniklo? Velmi Narnijské a krásné. :)