Jiskra života

Noc plná hrůzy pominula. Když vyšlo slunce, uviděli opuštěné vrakoviště v celé velikosti. Slisované rezavé karoserie již nepřipomínaly ponuré kulisy lidské tragédie, ale poskytovaly útočiště, jako ztichlé město s bulváry a náměstími.
Zatímco Joachim instaloval bezpečnostní senzory kolem jejich úkrytu, Elis dívku ošetřovala. Poslouchala ji, konejšila a dodávala naději i odvahu čelit dalším hodinám.
Vzpomněla si při tom na otce. Jak si připadala tehdy bezmocná. Pamatovala si tu úpěnlivou prosbu v jeho očích. Teď se ale cítila mnohem silnější. Ve svém srdci věděla, že na tomhle opravdu záleží. Pokusit zajistit, aby si nový život zase našel cestu vpřed. Byla probuzena.