Ten den se konečně odhodlal.
Nastudoval květomluvu a zašel do květinářství nedaleko Thames house.
Na poslední chvíli všechno zrušil a domluvil si schůzku s ní.
Muselo to být dnes. Přesně před čtyřiceti lety se vyslovil i jeho otec.
***
Ten den byl jako stvořený pro završení jeho plánu.
Při západu slunce, na břehu Temže, vznešená orchidej zkropená tou prokletou krví.
Připadal si jako Shakespeare tvořící závěr jedné velkolepé tragédie.
Věděl, že Irene nezklame. Vlastně neměla na výběr.
***
Ten den Anthea řekla Mycroftovi ano.
Ten den se na poslední chvíli postavila mezi něj a vystřelenou kulku.
A červené karafiáty zasypaly břeh Temže.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
*čte to pořád dokola*
Keneu
to prostě...
naprosto úžasně napsané, ale...
*vyvedena z konceptu, čeká, kdy začne brečet*
Oněměla... To je dokonalé
Terda
Oněměla... To je dokonalé
Nádhera...
kopapaka
Nádhera...
Ta poslední věta je tak
Lejdynka
Ta poslední věta je tak odporně úchvatně zabodávací, že mi vyhrkly slzy. Nesnáším tě.
Taky to čtu pořád dokola...
Saphira
Taky to čtu pořád dokola... ach jo. Smutný.
Au. No, jen trénuj, Falki.
Falkira
Au. No, jen trénuj, Falki. Asi jsem z těch svých happyendů už trochu zdegenerovala, že nemůžu snést nic smutného.