Četníci ve Vrbině
Hru na četníky a na zloděje milovali všichni.
Andula, dnes strážkyně zákona, se plížila ve Vrbině křovím. Mezi listím zahlédla záblesk barvy. Je to jasné, modrou košili má Ruda! Jako myška proklouzla blíž, se zatajeným dechem natáhla ruku mezi větve, aby plácla dostiženého padoucha. V posledním zlomku vteřiny si uvědomila, že Ruda nemá tmavé vlasy!
Člověk, kterého praštila, se nehýbal. Ani nemohl. Z hlavy mu zbývala sotva půlka. Zaječela.
Když esenbáci odjeli s tím, že je ještě přijede vyslechnout kapitán od kriminálky, parta rozpačitě stála kolem nazelenalé Anduly.
Aby ji rozptýlil, navrhl Jožka: „Vypatrame vraha sami. Mame natrenovano, no ni?“
Další dílek zde
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
tý jo
tý jo
A věř tomu nebo ne, tohle
A věř tomu nebo ne, tohle jsem měla v plánu od začátku.
Věřím, ono se to tak někdy
Věřím, ono se to tak někdy sejde. Předloni nebo kdy mi padala témata jak na objednávku, včetně těch nejšílenějších, až snad u předposledního jsem musela přemýšlet, jak to navléknout, aby tam téma bylo.
No teda, tohle by mně
No teda, tohle by mně nenapadlo *zezelenala a už nebude za psiskama chodit do křoví*
:D Neboj, pejsci tě ohlídají.
:D
Neboj, pejsci tě ohlídají.
Chudák Andula, to musel být
Chudák Andula, to musel být šok, taky jsem trochu v šoku! Tak rychle pokráčko, no ni?
Tak doufejme, že budou témata
Tak doufejme, že budou témata aspoň trochu nakloněna.
No teda, to se na ně těším,
No teda, to se na ně těším, jak budou pátrat, chalani a děvuchy
Jo, teď se do toho dají.
Jo, teď se do toho dají.
Ty jo! To byla jednou dobou
Ty jo! To byla jednou dobou moje noční můra. Teda ne zrovna noční, ale bála jsem se, že někde v křoví, v lese na něco takového narazím.
Příběh nabírá nečekané obrátky, těším se na pokračování.
Ale já vás připravovala.
Ale já vás připravovala. (Velmi nenápadně, já vím, ale už jsem vám opatřila hroamdu podezřelých.)
Tak doufám, že při tom
Tak doufám, že při tom pátrání nepřijdou k úhoně!
Jsem si poměrně jistá, že až
Jsem si poměrně jistá, že až na nějaká ta rozbitá kolena a řádnou porci napětí a strachu, jim nic horšího nehrozí.
Chudák Andula. U nás v lese
Chudák Andula. U nás v lese našli za mého mládí mrtvolu a já se bála i projít tím místem, i když už tam dávno neležela... :(
Po pravdě řečeno, celý tento
Po pravdě řečeno, celý tento příběh vzbudila vzpomínka na jednu historku mojí mamky, která jednou, možná, pokud jsem si to nevymyslela, pronesla: do Vrbiny jsme si nesměli chodit hrát, protože tam našli mrtvolu. Už se jí bohužel nezeptám, jak to doopravdy bylo.
Taky pěkně strašidelné. Jo,
Taky pěkně strašidelné. Jo, člověk se občas nezeptá včas a pak už nemůže. :(
A já teď vlastně opravdu
A já teď vlastně opravdu nevím, zda jsem si to nevymyslela. Nebo zda si to nevymyslela mamka, aby odradila od chození do Vrbiny mě.
brr
No nazdar, to se to pěkně zvrtává. Teď nevím, jestli se těším, nebo děsím. Asi obojí.
:)
:)
No hra dostala trochu
No hra dostala trochu reálnější podobu...
Jo, je to tak.
Jo, je to tak.
tak tomu se teda říká
tak tomu se teda říká nečekaný zvrat! super!
:)
:)
Napínavé!
Napínavé!
To jsem ráda, že ti to tak
To jsem ráda, že ti to tak připadá.
Aj... To nebyl milý konec
Aj... To nebyl milý konec dětské hry... Chduák Andula...
Je to silná holka, ona se z
Je to silná holka, ona se z toho oklepe. Nakonec, chce být detektivkou, takže je třeba, aby si vyzkoušela, zač je toho loket.
...
A víš ty co, mě se to líbí. Možná víc, než kdyby to bylo fantasy.
Trochu mi to připomíná Krškův film Kluci na řece, jen o něco temnější. Ale to je v pořádku. Ostrava padesátých let byla temná a nebezpečná.
Fantasy se mi tady vůbec
Fantasy se mi tady vůbec nehodilo. Ona prostá realita té doby bohatě stačí.
..
Děsivé, ale Jožka pobavil.
:)
:)
Tak to je tedy horor jako od
Tak to je tedy horor jako od Hitchcocka!
Fujtajksl, to je teda zvrat.
Fujtajksl, to je teda zvrat. To jsem zvědaf, jestli to bude nějak souviset s tou hádkou v hospodě.. a Jožka je čím dál větší sympaťák ;)
Bystrá. :)
Bystrá. :)
Ty brďo, to je drsný omyl! (A
Ty brďo, to je drsný omyl! (A přitom všem tam stále držíš tu lehkou dětskou notu...)
Tady se ukázalo, že ve
Tady se ukázalo, že ve skutečnosti není mou inspirací kniha Bylo nás pět ani Knoflíková válka. Ten pravý zdroj je Svěřte případ Kallovi. Prostě jsem dostal chuť si napsat detektivku pro děti. Ale nechtěla jsem vám to prozrazovat dopředu.
No teda.
No teda.
Ještě jsem to četla až potom, co jsem si zkracovala cestu křačim za Stromovkou