Koncipient

Na Adama Lebedu měla Doramo svůj názor ode dne, co se u nich stal koncipientem. Jako třicetiletý navazoval nitky kariéry zpřetrhané mobilizací.
„Co o něm soudíte, tatínku?“ nadhodila večer opatrně.
„Že jde o inteligentního, snaživého mladého muže. A ty?“ Doktor Krása nebral intuici své druhorozené na lehkou váhu.
„Snaživý je. Možná až moc. Ovšem jestli se ptáte… Za oči jsem mu nenahlížela. Nosí přece brýle.“
Sklo bylo nepřekonatelnou překážkou, i bez rodového nadání však záhy poznala, že se s ní Lebeda pokouší navázat… osobnější vztah. A že mu nejde ani tak o ni, jako o možnost budoucího převzetí advokátní kanceláře.