Než všechno odkvete

Každé prázdniny si nechávali vzkazy v dutině starého stromu. Severuse trpce napadne, jestli letos jejich mrtvá schránka nebude mrtvá úplně.
Všechno je mezi nimi křehčí a napjatější, při listování obyčejnými slovy se občas pořežou o jejich nezvykle ostré hrany. Musejí se vyhýbat tématům, ve kterých jsou jeden druhému najednou cizí.
Vzdaluje se mu a on se tomu nediví, vzdaluje se i sám sobě.
Od poslední hádky spolu dlouho nemluvili.
Sedí na jejich místě u jezera, když mu k nohám doskáče papírová žabka. Zvedne ji a žabka se rozvine do lístku se vzkazem.
„Půjdeme zítra do Prasinek?“

Možná ještě není pozdě.