Už se perou

"To musela být divoká rvačka," prohodí Aleksandr. "Stál jsem deset metrů od jeho hlavy a z těch magických stop se mi ježily vlasy. Zajímavé, ani na jednom z vás žádné magické stopy nejsou vidět."
"Takže?"
"Někdo z vás dvou není, čím se zdá."
Naďa polekaně střelí očima po Tarasovi.
Olena pronese: "Ukaž mi, kdo jsi -"
Nad stolkem prosviští stovky ostří Nadina útočného kouzla. Těsně před Olenou najednou znehybní a tiše se rozpadnou. Taras zbytečně vyčaruje štít.
"Co..." hlesne Naďa.
"Toto už není tvůj dům," odpoví Olena. "Nikomu tady neublížíš."
"Zapomněl jsem," ušklíbne se Aleksandr. "Ona taky není, čím se zdá."