Zločin a trest

Vilémův nauzeální incident měl dahužel příliš mnoho svědků, aby se obešel bez koberečku.
„Jako zaměstnanci pana Serpense jdeme příkladem,“ vysvětlovala ředitelka sekce, „takže posílám půl potkana na hygienu a tři čtvrtě na environmentální výživu. Přeci jen nemůžu vyloučit ani znevažující motiv, snad chápeš.“
„Děkuji uctivě,“ zasténal zelený Vilém, „teď jen abych se v příštích pěti letech neprobudil v márnici.“
„To seš tak vypotkanovanej? Kde?“
„Na évéčku. Osm černých bodíků. Bydlel jsem v nájmu, majitel se mě chtěl zbavit, tak mi prohrabával popelnici a posílal jedno udání za druhým.“
„Nedojídals?“
„Ani ne. Spíš se mi žrádlo kazilo. Předpotopní lednice, samá plíseň.“