Trhlina

Louky nad Koločavou voní bylinkami, země dýchá vlhkostí a z té vůně a pestrosti se točí hlava. Nad lipami prolétá čáp a na silnici míjím krávu, která jde z pastvy sama domů, klidně, vědoma si svého majestátu, nechá auta vyčkávat a sama pak čeká před vraty svého domu, než si jí hospodyně všimne a pustí ji dovnitř. Lidé jsou družní a vodka jemná, řád světa stálý, čas jako by se otáčel zpátky. Ráno se budím uprostřed davu v tělocvičně, je zima, děti pláčou, dospělí mluví rychle a nervózně. Z ráje na zemi se může každou chvílí stát peklo. Modlíme se.