Zítra pojedu na soustředění s dětským sborem. Těším se. Skamarádila jsem se tam s Vendulou. Moc si rozumíme. S ostatníma už tolik ne. Vlastně si s nimi s Vendulou nerozumíme vůbec. O to víc si rozumíme s Bohoušem. Je skvělý. Včera mi dal nový iPhone. Myslím si, že si mě váží. Má mě opravdu rád. Zato Tomáš Bohouše čím dál víc nenávidí. Vůbec netuším proč. Asi žárlí, že si s Bohoušem rozumím víc než s ním. Tomášovi vyhlašuji válku!
Nyní vidím, že věci vždy nejsou, jaké se zdají.
Zbraně již utichly.
Začínám psát svůj deník.
Kéž mě jednou políbí múzy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
jestli jsem to pochopila
Aries
jestli jsem to pochopila správně, tak teda to je hodně smutný
sem se lípnu, mám to stejně
Tora
sem se lípnu, mám to stejně
Jestli to je, co si myslím,
kytka
Jestli to je, co si myslím, tak to je hodně dobře napsané, dost autenticky řekla bych. Nejradši bych autorkou deníku pořádně zatřásla.
Souhlasím s kytkou, že to je
Aplír
Souhlasím s kytkou, že to je napsané dost autenticky. Jen bych s autorkou netřásla. Myslím, že sama pochopila, že ne vždy jsou věci tak, jak se zdají.
Už to prasklo.
Pikola
Ano, není to jen naivní psaní malé holky. Mezi řádky to je opravdu smutné. Ale pamatuj, věci vždy nemusí být, jaké se zdají. Paměť je krátká. Torzo vzpomínky nemá tvář. Co? To jde vyčíst mezi řádky. Jenže teď přichází další otázky.