Perfidní ptáci

Budivoj náhle spatří na druhém konci ostrůvku ptáka. Kde se tam bere? Zdá se, že je to vrána. Posléze k ní přilétá druhá. Během chvíle jich je tam celé hejno.
Kdyby tak měl prak. Nebo aspoň nějaký šutr. Pokusil by se některou z nich ulovit. Nakonec se k nim iracionálně rozběhne. Když už má ptáky téměř nadosah, hejno se zvedne a ufrnkne mu.
"Krááá, krááá...," sborově se mu vrány vysmívají.
Budivoj si vzpomene na báseň Havran od Poea a má náladu ještě depresívnější než předtím. Přemýšlí, zda ty vrány nebyly jenom halucinací. Ať tak, či onak, opět suší svá ústa.