Lamentace sadař(-ist)ova

Tadeáš se vehementně rozhání sekerou a odsekává větve z vyvrácené uschlé jabloně. Mnohem více ho však irituje vytlučené okno v zahradním domku.
Kdybych toho vandala chytil, myslí si, dal bych mu přes hubu tak, že by si týden nevzpomněl, jak se jmenuje. Nebo ještě raději, bejkovcem bych mu rozsekal tu jeho zadnici, že by se na ni čtrnáct dní neposadil.
Ale houby, pomyslí si po mírném zklidnění, ono by to dopadlo tak, že bych na řepu dostal já. Protože tu ve vesnici nemám žádné kamarády. Takže radši vymyslím, jak okno líp zabezpečím. Neboť to hovado vandalské stejně nemám šanci chytit.