Varování

„Růžičko, chci si s tebou promluvit.“
„Ano, Madam, jistě.“
„Prý se nechováš hezky k jednomu ze zákazníků. Otec pana Waniho byl za mnou.“
„Myslím, že není o čem mluvit.“
„Samozřejmě že je! Jeho syn je prý z tebe nešťastný. Co na to řekneš?“
„Madam, nejsem si ve svém chování vědoma ničeho špatného.“
„Tak poslouchej. Je to tvůj zákazník a dobře platí. A jeho otec… Nerada bych si s někým dělala zlou krev. Nebo chceš, aby se od nás kvůli tobě všichni odvraceli?“
„Tohle přece nikdo chtít nemůže.“
„Ber moje slova jako varování. Propříště se chovej tak, abys mi nedělala ostudu.“