Zcela zbytečné věty

To nemusíš, ale děkuju.

Už to nenos, babi.

Neblbni.

A jéje.

To nebylo nutný.

Spíš?

Pak taky naprostá většina věcí, které se řeknou po desáté večer. Jsou jen určité dny (a je jich vlastně v celém životě jenom pár), kdy má smysl se zaobírat větami, které se řeknou po desáté. Tehdy je ale naopak potřeba brát je o to vážněji.

Skoro sto procent „úvodních řečí“ a zahajovacích proslovů. 

Během loučení občas nastane zlom, po kterém už ten zbytek nemá cenu. Mělo to skončit, ale ještě nikomu se nechce přestat.

Věty, které napíšete do drabblu, jen aby vám vyšel počet slov.