Zcela jistě

Jako každé ráno se ondatra uvelebila v houpací síti s knihou o neužitečnosti světa. Vtom ji do čumáku praštil kamínek. Zanedlouho přiletěl další, přímo z nebe. Tušila to předem – svět zanikne. Tentokrát zcela jistě.
Svolala obyvatele muminího domu a přednesla připravenou řeč. „Filosofům jako já je to lhostejné, ale musím vás informovat, že dny tohoto údolí jsou sečteny. Navrhuji následující – pod mým velením se naučíte s klidem snášet nepohodlí, abyste byli připraveni. Mám tu bazén s ledovou vodou, žhavé uhlíky, skleněné střepy. Všechno jen pro vás…“
Kosové na stromě s houpací sítí se tím netrápili. Dál vesele hodovali na třešních.