Vzájemná víra

Jsme zapomenutí. Jsme ztracení. Vítr nás odvál do pouště a tam živoříme. Mnozí z nás si už nepamatují, že byli něčím jiným, že žili jinak, že byli uctíváni. Že byli bohy. Jak naši věřící umírají, jak jsou obraceni na jinou víru a jak ji přestávají potřebovat, je nás čím dál méně. Vytrácíme se. Hledáme záchranu, ale sem do pouště málokdo přijde. Ani orli už sem nelétají, aby nás odnesli mezi lidi, jako se to stalo Omovi. Nikdo o nás neví, a ani se už nedozví.
A přece o nás někdo ví. My sami. Můžeme věřit v sebe navzájem. Tím přežijeme.