Zlevněná kamna

„Hlavně opatrně,“ vzdychne maminka.
„No jo,“ zakoulím očima. Alespoň, že tentokrát maminka nevolala hasiče. Strčím ruku do úzké štěrbiny mezi zdí a chladnoucími kamny.
„Máš štěstí, že na to jde Klára před obědem,“ žertuje z kuchyně tatínek. „Po mé svíčkové bude naducnutá jako kulička, pak už by se tam ruka nevešla.“
Maminka odfrkne. „Já nevím, proč tam ten blbec pořád leze.“
„Teplo,“ konstatuju suše. Po chvilce šátrání nahmátnu něco malého, hebkého a chlupatého. „Tak pojď.“
Kotě zamňouká, ale nechá se vyprostit celkem bez škrábánců.
„Příště žádný kamna se slevou. Ať jsou až ke zdi,“ zahrozím a vrátím toho blbce mamince.