Černobílé fotografie oživily holé stěny. Jejich atmosféra obklopila mé nitro. Rázem jsem v jiném století.
Slyším kroky. Periferním viděním vnímám ženu s malým dítětem v náručí. Ukazuje na první snímek, na kterém je starodávný automobil. Následuje jakési zaniklé pražské zákoutí. Potom jen řada aktů. Drtikol zachytil krásu nahoty ženských těl. Stíny zdůrazňují linie.
„Teď se nedívej!“ slyším hlas maminky. Chlapeček zbystřil pozornost a se zájmem sledoval uměleckou fotku.
Matka s rozpaky postoupila k další. Opět akt. Zakryla synkovi oči. Začal se bránit. Zrychlila tempo. Nakonec ho postavila na zem.
„Etě, etě,“ žadonil maličký a roztouženě natahoval ručky k obnažené dívce.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké. Maminka je trochu
Rya
Moc hezké. Maminka je trochu husička, to mohla vědět předem, co dítko uvidí :)
Díky.Teď už to ví. :D
Aplír
Díky.Teď už to ví. :D
Mankote! Dobrý drable a
Aries
Mankote! Dobrý drable a souhlas s Ryou
Díky. To je ta lepší varianta
Aplír
Díky. To je ta lepší varianta, vzhledem k tomu, že některé mamky na výstavy nechodí a už vůbec ne s dítětem.
Mívám podobný problém s
Lee
Mívám podobný problém s bráškou, když se mu pokouším zakázat koukat na násilné scény ve filmech. Vždycky se rozbrečí a křičí: "Ale já miluju boje! Když se nemůžu koukat na boje, tak je to úplně nanic!"
Drabble je moc pěkné. :)
Děkuji.
Aplír
Nic naplat. Touha očí s touhou srdce jsou provázané.
Tohle se moc povedlo. Osobně
Tall
Tohle se moc povedlo. Osobně musím vyzdvyhnout hlavně první odstavec, takové hezké shrnutí toho jak umění může působit.
Děkuji
Aplír
Děkuji. Vjemy bych ráda více rozepsala, ale pak by to přesáhlo 100 slov.