Úloha pro zadanou

Řešili jsme spolu rovnici o mnoha neznámých. Jeden plus jedna byli čtyři. Pak jsi od ní odešel a změnilo se to na tři. Chtěl jsi, ať odejdu taky a uděláme z toho konvenční počty, konečně jenom my dva. Pro někoho jsi možná byl záporný číslo, ale nula, ta nikdy. Byl jsi celej, přirozenej, racionální, komplexní a hlavně reálnej. A já byla jak na sinusoidě, jednou dole, pak zas nahoře, ale výsledek žádnej. Je jeden lepší než druhej, když jsou oba milionový? Jenom nekonečno otázek a vůbec žádná logika. A mezi nima ta zatracená latentní proměnná – láska, která se nedala vyčíslit.