Dvě mouchy jednou ranou

Neklidnými prsty žmoulala cíp sukně. Smlouva už byla koneckonců napsána, zbývalo jen píchnout se do prstu ostře seřízlým brkem, který jí mládenec v mysliveckém s úsměvem a drobnou úklonou úslužně podal, a podepsat.
Udělala to.
"Takže jsme dohodnuti," zazubil se myslivecký, jen co dopsala poslední písmeno, a smlouvu jí vytrhl z ruky. Když pergamen točil do úhledné ruličky, v černých očích mu tančily plamínky. "Nestrachuj se, peklo svou část dodrží, klidně b-- Počkej, co... ehm... co to vyvádíš?"
Ava vzhlédla od rozepnutého živůtku, na tváři ruměnec.
"Říkal jsi přece, že výměnou za tu službu chceš moje prvorozené dítě, nebo ne?"