Na první dopis z vězení

Fandom

Úvodní poznámka

Vy písně snadné, co jich v srdci známe,
kéž unikneme z vašich osidel,
vy písně kruté, jimiž vyzráváme,
vy neste nás, nás orly bez křídel
(Václav Renč, U kořenů písně)

Drabble

Mezi jiným čtu také v psaní Tvém...

Ano, kvetou. Po tak dlouhé době mučivé nejistoty Ti smím napsat o... filodendronu na jaře. Jak šlechetné.

Bude krásně k večeru na balkóně...

Není. Ani s kvetoucími petúniemi. Ne bez Tebe.

Oči zavírám, vidět nechci...

Jsi v pekle. A já zde. Sama.

Milióny očí jsou v této chvíli...

Ach ano, nikdy jsi nezveličoval své utrpení. Jsi jeden z mnoha. Taky bych to chtěla umět.
Proč mi to vlastně píšeš?! Copak si zasluhuji ty čtyři sloky plné bolesti?

Otočila list a na vteřinu se usmála. Ach ano, přeci jen je tu ještě ta pátá.

Závěrečná poznámka

Promlouvá Marie Zahradníčková.
Citace v kurzivě pochází ze Zahradníčkovy básně Na první dopis z domova. Její pátá sloka zní: Prostřednost pekel ohavnější zde hubí nás./ Zuby nehty já naděje držím se./ Věř mi. Tma přejde. K vám vrátím se zas.

Téma

DMD č. 5. pro 5. 4. 2022. Téma: Čtyři strofy katastrofy