Směr kunstkomora

„Dál jít nemůžu,“ řekne kat. „Stejně si myslím, že do kunstkomory se nedostanete. Je hlídaná. Beztak je valná část sbírek už pryč. Možná i s tím, co hledáte.“ Podívá se po nás, ale když neodpovídáme, pokrčí rameny a pokračuje. „Spoustu věcí nechal odvézt císař Matyáš hned po Rudolfově smrti. Obrazy, sklo, porcelán, přístroje... Zlikvidoval i laboratoře alchymistů. Taky část stájí, koně převezli do Vídně. Stejně tak zrušil i zvěřinec. Kdybyste viděli ta zvířata tam! Draví ptáci, divoké šelmy…“ Odmlčí se. „Všechno je pryč. Doba se mění, a ne k lepšímu. Hodně štěstí.“
Zmizí ve tmě.
Zůstáváme v tmavých chodbách sami.