NESOUTĚŽNÍ DRABBLE
Nestalo se to ze dne na den. Pozvolné plíživé odkrádání. Šelesty, výpadky… zákeřný lupič, který postupuje pomalu a jistě.
„Jistě, jistě,“ říkal jsem lidem a natáčel jsem hlavu, abych zachytil, co říkají. Byl jsem všechno možné, jen ne jistý.
To, co bylo nedílnou součástí mého já, mi unikalo.
Zachytit to mezi prsty jako vodu. V prstokladu, který měním ve frustrovaný paskvil.
S ozvěnou, která mě provází o to palčivěji.
A zase znovu ponořit ruce a snažit se v duchu pro změnu vyvolat ztracené šelestění listí.
Podvečer, kdy dívčí hlasy zpívají o lásce. V nápěvu zní žal a rozloučení.
Toužebně sladce.
Ve Smetanově symfonické básni Z českých luhů a hájů mě vždycky dostane ten odkaz na písničku Teče voda, teče (na tu, která není o majíru a frajíru).
Tu první osobu jsem využila, aby to nevypadalo, že je drabble o lupiči zmíněném v úvodu, a pak jsem celou dobu měla pocit, že si hraju na Smetanu z té dávné reklamy na pivo.
Krásné.
Dede
Krásné.
Děkuju.
Birute
Děkuju.
to je tak dojemný
Aries
to je tak dojemný
Jsem se zvečera nějak dojala.
Birute
Jsem se zvečera nějak dojala.
Musela jsem si to přečíst
Small_CS_Traff…
Musela jsem si to přečíst dvakrát, abych pochopila - po tvém závěru, kdy mi došlo, o koho jde, už to bylo jasné :-). Přitáhl mě název, hned jsem si broukala "... namluvil si jeden mladý hulán modrooké děvče." Princezna ze mlejna za to může! :-D.
Hele, za mě super námět a myšlenka, jak se tenhle lidový motiv mohl do oné symfonické skladby dostat, v souvislosti s autorovým handicapem.
Bolavé, nádherné
Apatyka
Bolavé, nádherné