Po flámu

"Proč se mě vždy snaží opít?"
"Možná aby měl pocit, že jste člověk."
"To dokazují ti atentátníci tím, že se mě snaží zabít."
"Bez úspěchu."
"Mrzí vás to?"
"Ne,"odpověděl bez přemýšlení.
"Náznak náklonosti?"
"Vás znám."
"Tedy poznané zlo."
"To je v tuto chvíli jen ta kocovina."
"Nemáte tolik pít," kardinál se přesto smiluje a podá mu chladivý šátek.
"Jak vypadají mušketýři?"
"Ti co neměli službu, vyspávají."
"Gardisté také."
Kardinál se znova opře do křesla a zavře oči. Vítr mu příjemně chladí rozpálené čelo a kolem panuje nečekaný klid.
"Každá oslava Ludvíkových narozenin je tak náročná..."
Povzdech.
"Jeden velký flám..."