Je krásné jarní ráno. Jdu naší polňačkou, nikde nikdo. Pouštím holky z vodítka, aby se proběhly. Myšlenky mi lítají v oblacích a postupně se stáčí k tomu hezkému chlapovi, co se nedávno přistěhoval do naší ulice. Jít s ním teď tak ruku v ruce tímto krásným ránem...
Najednou slyším za sebou dupot běžících nohou.
Jsem v klidu. Holky jsou daleko v poli, hrabou v myší díře. Běžců si beztak nevšímají. A překážet mu nemůžou.
„TY KRÁVO BLBÁ! NEVÍŠ, ŽE MÁŠ MÍT ČOKLY NA VODÍTKU?!“ huláká na mě z plných plic ten hezkej chlap z naší ulice.
A je po romantice.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Aspoň se odkopal včas.
Terda
Aspoň se odkopal včas.
Přesně tak :-)
Grace
Přesně tak :-)
hulváta nebrat
Aries
hulváta nebrat
A tak nadějně ten drabble
Banepa
A tak nadějně ten drabble začínal...
No co už. Někdy se prostě
Grace
No co už. Někdy se prostě nezdaří:)
Já nenarážela na kvality
Banepa
Já nenarážela na kvality drabblu, ale na kvality toho pohledného chlapa.
Tak jsem to i pochopila
Grace
Tak jsem to i pochopila
Narážela jen na střet mých naději s realitou :-)