Vidím dobro, slyším dobro, mluvím dobro

Caesar si povzdechl, vypadalo to původně neškodně. Jeden otrok, jedna věta. Ale po tolikerém opakování mu začínala vadit.
Copak nehledí jen na dobro své říše? Nenaslouchá lidem k prospěchu všech? Nemluví o samých dobrých a potřebných věcech?
Zaslouží si triumf bez hořkosti. Triumf bez připomínky své vlastní smrtelnosti. Triumf takový jakým má triumf být.
Sáhl po tradičním prostředku a nakapal si do uší vosk.
Jásajícími ulicemi projel v tichu, ale s pocitem všemohoucího boha.
A tak neslyšel, že mu otrok po jeho boku nenašeptává nenáviděnou větu: “Nezapomeň, že jsi pouhý smrtelník.”
Věrný otrok ho varoval: “Dej si pozor na Bruta.”