"Mary,
babička Mary.
Dva kolťáky za pasem,
nad hlavou točí lasem."
Při psaní jsem vycházela z toho, že je-li Mary babičkou, musel někdy existovat i nějaký dědeček, děti a vnoučátka.
Na terásce před štěchovickým domkem stála židle a stolek. Starší pán seděl u stolku, před sebou hrnek s polovychladlou kávou, dřevěné prkénko s několika chlebovými drobty, nůž a noviny. Bylo průzračně jasné jarní dopoledne, Vltava se třpytila ve sluneční záři. Bylo ticho, kromě běžných zvuků malého města, štěbetání ptáků a tichého šustotu otáčených stránek.
"Těpic, Tondo!" zahalekal kolemjdoucí pán s pejskem na vodítku, zastavil se a opřel o branku. "Co že taková havaj? Kde máš Máňu, že tě dneska nekomanduje?"
"Ále, Máňa si vyrazila na rodinnej potlach, čekám ji tak zejtra," odvětil, a po tváři se mu rozlil spokojený úsměv.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Předpokládám, že ten klid je
se.id
Předpokládám, že ten klid je tam jen když Máňa není doma :-D
Je to rozkošné. A myslím, že ji má stejně rád :-)
To je super nápad! A moje
Esclarte
To je super nápad! A moje oblíbená písnička.
jako bych to viděla!
Aries
jako bych to viděla!
To je paráda, úplně vidím,
Julie
To je paráda, úplně vidím,
Julie