Za vším hledej ženu

„Au,“ vykřikla paní Juliana a s nevolí sledovala, jak jí z prstu kape krev. „Takhle to dál nejde,“ prohlásila rozhodně a vyrazila za manželem.
„Kryštofe, zase jsem se řízla a tentokrát to opravdu bolí,“ spustila hned ve dveřích. „Musíš s tím něco udělat. Chtělo by to nějaké šikovné udělátko, které by tu homoli rozsekalo na menší kousky.“
Pan Kryštof coby oddaný manžel, kterého zranění jeho ženy mrzelo (a možná se bál, že mu bude předhazováno i vícekrát), nelenil a zamyslel se.
Asi za dva měsíce dostala paní Juliana Radová dárek – bedničku s více než 300 bílými a červenými kostkami cukru.