Chtít být hrdinkou

Protančila sálem v jarních šatech. Za jejím pohybem se otáčela mračna prachu. Mířilo na ni tucet samopalů a jenom čekali na pokyn. Ocitla se před králem, hruď se jí pnula a nebyla na ní poznat jakákoliv nejistota.
"Přišla jsem si pro svého syna".
"Kde ho máš?"
"Je jedním z tvých mužů a právě na mne míří hlavní"
"Nemá lehký úkol"
"Ano, chci abys ho propustil"
"Propustím, až splní svůj úkol, paní"
"Nechť tak učiní a je pak volný, může si najít dívku svých snů a mít s ní mnoho dětí".
Král pokývl hlavou a místností písklavě zazvučeli letící rozžhavené nábojnice.