To je tak, když přijdete domů v jedenáct večer a teprve si zjistíte dnešní téma... :D
Jednou osamělého slaměného strašáka vyrušil nový příchozí. Mladý malíř se rozhodl zkusit své štěstí na poli. Sedl si vedle strašáka a začal malovat.
,,To je hezké," řekl strašák.
Malíř se usmál, ale nic neříkal.
Druhý den se vrátil. Strašák pochválil, co zrovna maloval a on se jen usmál. A takhle to chodilo roky. Malíř vedle strašáka nacházel inspiraci a strašák byl šťastný za společnost. Jeden den malíř nepřišel. Ani další dny. Vrabec brzy strašákovi řekl, že malíř zemřel na stáří.
,,Tak takhle se cítí vdovci," povzdechl si smutně.
A když se kouknete na pole, uvidíte ho tam stále osaměle stát.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Vidíš a já skoro čekala, že
Tenny
Vidíš a já skoro čekala, že malíř umře na prostřelenou hlavu... Ehm. :D (Jako Van Gogh, víš co)
Ale moc pěkný drabble. :)
Hehe. To by pak ba
Dia
Hehe. To by pak ba dramatičnost no :D.
Děkuju :)
To je ale hezký příběh, i
Smrtijedka
To je ale hezký příběh, i když smutný.
Taky jsme do posledního
Terda
Taky jsem do posledního okamžiku čekala Gogha. Ale i bez něj je to výborné.
To je prostě takovým
Rya
To je prostě takovým nostalgickým způsobem skvělé!