Trochu jinak

„Stejně nechápu, co s tím děláš takové cavyky,“ kroutila hlavou Amber. „Každý měsíc takhle jančíš – vždyť jsi horší než ženská!“ Pousmála se a ukázala dlouhé, upíří špičáky.
Kayle se zmohl jen na nervózní úsměv: „Vždyť víš…“
„Nevím, stydlivko jedna, ale nech si to,“ naoko se urazila Amber, „a přijď brzo, k snídani budou palačinky, tak ať ti nevystydnou.“
Letmý polibek, pozdrav a Kayle už pádil směrem k lesu, zatímco nervózně sledoval vycházející měsíc v úplňku.
Pak měsíc vyšel a proměna začala, ale Kayle jen naštvaně mručel: „Vlkodlaci, hyenodlaci, jiní dlaci a co mám já? Leda bolavý zadek od snášení vajec…“