Štěchovická laguna když dřímá...

Byla postrach širého okolí. Místní, ať už psanci, či stojící na straně zákona, ti všichni vyslovovali její jméno s posvátnou bázní. Indiáni jí přezdívali "Postrach".
Vysoká, štíhlá, šedovlasá, v kůži oděná, se silou rozzuřeného bizona. Mustangy krotila jednou rukou, kolt dokázala tasit rychleji než její vlastní stín.
Když vešla, celý lokál ztichl. Jako obvykle si objednala gin, ale tentokrát se ani neposadila. Oznámila všem, že odchází do války.
Nebáli se o ni. Neměli proč. Vždyť dokázala porazit celý kmen lidojedů, a to ani neměla kolt, jen svou pletací jehlici.
Nikdo netušil, že to je naposled, co ji vidí mezi živými.