„To jsou zajímaví lidé,“ řekla žena.
Muž sedící naproti něco zamumlal a dál studoval jídelní lístek.
„Opravdu, tak pěkný pár se vidí málokdy,“ pokračovala žena. Hleděla někam za mužova záda a upíjela víno ze sklenice.
„Ráda bych se s nimi seznámila.“
Muž se zarazil a překvapeně vzhlédl. Otočil se a pohlédl směrem, kam se žena tak zaujatě dívala.
Srdce se mu zastavilo.
Uviděl mladíka a dívku. Jakoby se vznášeli ve vzduchu. Poznal je. Vzpomněl si na slova, která mu ti dva kdysi řekli: „Až bude odbíjet dvanáct, přijdeme si pro tebe.“
Opravdu se vznášeli. Svět virtuální reality se začal hroutit.
Je to moje první a zkušební drabble.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké.
mardom
Moc hezké.
Děkuji
tif.eret
moc.
tohle by chtělo pokračování.
Aries
tohle by chtělo pokračování. Nebo předkračování. nebo prostě ještě něco. Moc se mi to líbí
Pokračování nejspíš nebude...
tif.eret
Tohle měla být původně povídka, ale nějak se nezadařilo... Zůstal jen úvod, který jsem přetvořila do drabble.
povedené
Keneu
tyhle konce virtuálních realit a/nebo smluv s ďáblem umí pěkně bolet
Díky
tif.eret
Konce někdy bolí, pravda...
:)
Erys
Vypadá to zajímavě, doufám, že se dozvíme víc ;)
Díky za pochvalu,
tif.eret
ale více už nejspíš nebude :-(
Eh, to je škoda. Určitě ne
Erys
Eh, to je škoda. Určitě ne *zkouší psí očka*. Ale pochvala platí i tak :)
Děkuji.
tif.eret
Pokračování ale určitě ne.
Ufky.
Faob
Poklidnost sama, a nakonec: strašidelno! Parádní kontrast!
Díky
tif.eret
díky :-)