Nejdřív opéct

"Bianco..."
Ten tichý šepot, který jí nenechává usnout i po těch letech.
Nejdříve se budila z mladistvé nerozvážnosti, teď pouze hrůzou.
"...nechceš to udělat..."
Pořád mapatovala na to jaká byla.
Mladá, nerozvážná, důvěřivá.
"...dej mi možnost vše vysvětlit..."
Taková již není.
Vše v ní zabil strach a pocit viny.
To co v ní zůstalo, ta malá ustrašená holčička, jí radilo jediné.
Jako by se ocitla zpět v minulosti.
V dobách, kdy jí rodiče učili jak být správným dráčkem.
"Nejdřív musíš kořist pořádně opéct a pak jen ham... a je po hladu."
Tlamu jí zkřivil úsměv.
Přesně tak to udělá.
Ham.